Výtrysk vody chrlící,
a závoj třpytu kolem.
I úsměv s kapkou na líci,
jak dopadají horem dolem.
-
Pramen vody trysku,
a zpětně padající.
Oživující svou misku,
a v návratu se kající.
-
Němá kašna barokní,
dávno zde již vyschlá.
Jak v soucitu se sklání k ní,
stromů větev tisklá.
-
Zpívající fontána,
v zahradě před letohrádkem.
Ta vždy k pozornosti poutána,
v odstupu jen krátkém.
-
A co fontána srdce našeho,
ten výtrysk radosti a bolesti?
Dobrého i zlého všeho,
to věčné naše rozcestí?
To je také voda trysku,
jež se vrací i v páru obrací.
Tak, jak kdo hlubokou má misku,
a šlechtí se svou prací.
PeopleSTAR (0 hodnocení)