V zátiší tiše pějí,
zraku nevěří, jak se mění,
spolu, dohromady se mu smějí.
Dopil právě svůj hrnek,
ještě se diví, že bylo plné,
namodralých trnek,
po kterých úsměv zvlhne.
Zraky času po hudbě pasou,
mají přízeń mou,
cítím jak se kasou,
není flaškou vratnou.
Do plna syté sípky,
v září jako vždycky,
lidé společně do dnů příštích.
PeopleSTAR (0 hodnocení)