Otočil se,
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Obřad
Na pořadu řád, pořád i rad, zda střih z řad: Zrát zde rád, znát hřích, pookřát...
S mincí
Život v líci, děj i spící, v rubu z něj tou stranou bicí. Čí kout bdící, tmou s...
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Obřad
Na pořadu řád, pořád i rad, zda střih z řad: Zrát zde rád, znát hřích, pookřát...
S mincí
Život v líci, děj i spící, v rubu z něj tou stranou bicí. Čí kout bdící, tmou s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva