Otočil se,
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Piš, jak o život
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva