Otočil se,
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
a co neviděl:
Klam snad z nebe?
Ne, sám sebe,
ve své ose.
Toto, že jsem já,
mé aleluja?
No, to je mi příděl,
jak zděsil se.
I pošeptalo zrcadlo:
Neotáčej se.
Hleď stále vpřed,
na svůj střed.
Zklamání z něj spadlo,
v rovnováze zase.
Něco mu i dalo,
za to, co to stálo.
Srovnal lépe krok,
více, i jak prorok.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva