Dáme si kávičku,a hned píšem básničku. To její aroma dodává sílu,píšem básně podle stylu. A tak končí básnička,u teplého kafíčka,zavíraj se oční víčka,tak už jenom modlitbička škoda už je tu svit od měsíčka.
Omlouvám se, za lhaní, za podvody, za falešný sliby, za svojí prořízlou pusu, za svojí puberťáckou povahu.
Omlouvám se za ty hříchy, za tu prolitou krev, za tu pomoc kterou jsem ti nedopřála, za tu ruku, nebo nohu, je jedno co to je, ty čáry tam budou tak to jest...
Chci tě líbat, chci tě hladit, chci do ouška šeptat ti. Chci tě kousnout, chci tě mít, to přece musíš cítit. Tenhle pocit už dlouho mám, tak pomoc mi a svobodu mi vrat'.
Jsme v posteli a já líbám tvé bříško, což tvoje srdce zrychlilo? Tak pusu mi dej a ...