Jsi mé světýlko jasné v černé noci, kouzlo co má mě ve své moci. Jsem krásou Tvou zmámený, v Tvých polibcích lapený. Jak motýl v síti pavouka bezmocný, svou láskou k Tobě nemocný. Jediným lékem na srdíčko mé, jsou něžné polibky Tvé.
Ležím v posteli a chvěji se strachem, za dveřmi je podlaha pokrytá prachem. V prachu jsou šlápoty, každé ráno mizí, nejsou však jak od boty a strach od lidí sklízí.
Stín je stále za dveřmi, vidím ho a čekám, chodí sem už měsíce a stále se ho lekám....