Alence před spaním

Než dnes večer zavřeš očička
snad potěší tě krátká básnička
Ve které řeknu já, tvůj rytíř ve zbroji:
o tvoji přízeň nikdo víc nestojí,
a než dnes večer svíčka dohoří,
zdolám pro tebe všechna pohoří.
Nikoho nikdy tolik rád nemaje
s tebou mé srdce konečně roztaje.

Nemožné stane se lehkou úlohou,
smím-li ti ležet alespoň u nohou,
překonám snadno všechny překážky
nepoznám více hořkost porážky
pokud tvá krása bude mou odměnou.
Pro tebe Alenko chtěl bych být hrdinou
pro tvojí spanilost půjdu se bít
bez tebe stejně mne nebaví žít

Tak jako v pohádce působí hubička
snad tebe obměkčí tahleta básnička
pochopíš konečně dnes moje city
bez tebe Alenko jsem jako zbitý
jsi pro mne asi jak živá voda
kdo mi tě konečně, kdo mi tě podá
vždyť ty jsi jediná o kterou stojím
proto jen o tebe, o tebe se bojím

Než dnes večer dočkáš se snění
věz že věci jsou co se nemění
tahleta básnička jednu z nich hlásá
a tou je Alenko ta tvoje krása
Jsi pro mne pokladem nezměrné ceny
nepoznal nikdy jsem dřív lepší ženy
A proto dříve než dočkáš se snění
chci ti říct miláčku nad tebe není

Slova jsem vyčerpal, však nikoli city
těch mám zásobu v truhlici skrytý
Však abych tě nenudil tak básnička končí
a kdybych trapný byl, ať ústa tvá mlčí
Nepíšu umění, ale co cítím
a snad tě Alenko u srdce chytím
až tobě budu šeptati do spaní
prosím tě zůstaň a staň se mou paní!