Růžovými brýlemi na svět hledím,
proč nechci vidět jeho špínu?
Přemýšlím a jen tiše sedím,
komu za to špatné přisoudit vinu.
Snad za všechno zlo mohou lidé,
jen si to přiznat nechceme,
život určité povinnosti na nás klade,
když nezměníme přístup - vymřeme.
Mizí vzrostlé deštné pralesy,
největší bohatství naší Země,
nač pak hulákat na lesy,
že nezáleží jenom na mně.
Na každém člověku záleží,
jak k svému prostředí se chová,
i když mu to někdy na srdci neleží
a před problémy hlavu do písku schová.
Někdy se jako pštrosi chováme,
ale snad se probudíme včas,
vždyť vše pro naše děti děláme,
by ve zdravém světě žily zas.
proč nechci vidět jeho špínu?
Přemýšlím a jen tiše sedím,
komu za to špatné přisoudit vinu.
Snad za všechno zlo mohou lidé,
jen si to přiznat nechceme,
život určité povinnosti na nás klade,
když nezměníme přístup - vymřeme.
Mizí vzrostlé deštné pralesy,
největší bohatství naší Země,
nač pak hulákat na lesy,
že nezáleží jenom na mně.
Na každém člověku záleží,
jak k svému prostředí se chová,
i když mu to někdy na srdci neleží
a před problémy hlavu do písku schová.
Někdy se jako pštrosi chováme,
ale snad se probudíme včas,
vždyť vše pro naše děti děláme,
by ve zdravém světě žily zas.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva