Křemešnické fialky - Libuše Pamětnická
Po známé pěšince jdu v zamyšlení,
fialky voní z křemešnických strání,
nepřijdou s polibkem však do mých dlaní.
V krajině známé hledám, co už není.
Již nežhne slunce. K západu se chýlí
a klamným ohněm barví les a skály.
Proč nejsou s námi, co nás milovali?
Na jakých jiných cestách zakotvili?
Je ticho, ticho, jenom vítr hraje
v korunách stromů jarní symfonii.
Neumírají lásky. S námi žijí
a s námi jdou i soumrakovým krajem,
tím krajem návratů a vzpomínání,
v němž není hořkosti a není dálek,
v němž je vše křehké jako u fialek,
těch fialek tam v křemešnické stráni.
PeopleSTAR (5 hodnocení)