Procházím se sama lesem,
pod nohama suché listí šustí.
S sebou jen vzpomínky si nesem,
krása barev, les jen tak neopustí.
Než na zem lístek spadne,
jen malou chviličku to trvá,
všechno najednou kolem zvadne
a vzápětí objeví se vločka prvá.
První sníh pocukruje stromy i mech,
drahé diamanty na zemi se třpytí.
Říkám si: "Už vzpomínání nech!"
Vrať se domů - není jiného zbytí.
Mráz do tváří štípe a dlaně studí,
jenom tvá láska v srdci hřeje.
Kdo les ze zimního spánku vzbudí?
Přece sladké jaro - už dobré ráno nám přeje.
PeopleSTAR (24 hodnocení)