Nástrahy života

Nech se jen unášet na vlnách lásky,
pusť z hlavy na chvíli všechny starosti.
Z nich jiného nic nekouká - jen vrásky.
Tak začni si užívat znovu trochu mladosti.

By čas tolik neutíkal, tvoje bude velké přání.
Ještě moře krásných chvil nás přece čeká!
Pak na víčkách ucítíš jen lehounké vlání,
řekni, proč budoucnost tě tolik leká?

Neboj se zítřka, neboj se ani zklamání,
tak už konečně dokořán otevři svoje oči!
Někdy se nebezpečně život opravdu naklání,
jen ta naše Země, stále stejně se točí.

Rychle se oprosti od všeho zlého,
pryč odhoď všechny vlastnosti špatné.
Snad pak dosáhneš konečně cíle svého,
doufej, že čekají tě už jen chvíle šťastné.

Vždyť ten život přece za to stojí,
by ses s ním neustále jenom rval.
Prohrává většinou jenom ten, kdo se bojí.
Brzy pozná, že za nesprávný konec vzal.

Vše zase přece ale nekončí jenom prohrou.
Štěstí je, že včas uvědomíš si svoje chyby.
Nakonec vše končí šťastnou dohrou,
pokud chyby nepřiznáš - pak klidně si říkej - kdyby.