Jdu a přemýšlím o štěstí,
kamínky v botě tlačí,
najednou je tu rozcestí
a sluníčko se na mě mračí.
Proč? Vždyť bych se smát chtěla,
ale teď nevím, kterou cestou se dát,
jeho snad bych se zeptat směla,
jen větřík mi bude do zad vát.
Tak trochu mě popožene vpřed,
ale vůbec neví, co já hledám.
U svého cíle nebudu hned,
přesto se odradit nedám.
Hledám, stále hledám
a nějak najít nemohu,
hledím večer k hvězdám
na rozzářenou, noční oblohu.
Ani ty hvězdy mi snad nepoví,
kterou cestou kráčet mám,
o mé touze, nikdo se nedoví,
do batůžku svého si ji dám.
kamínky v botě tlačí,
najednou je tu rozcestí
a sluníčko se na mě mračí.
Proč? Vždyť bych se smát chtěla,
ale teď nevím, kterou cestou se dát,
jeho snad bych se zeptat směla,
jen větřík mi bude do zad vát.
Tak trochu mě popožene vpřed,
ale vůbec neví, co já hledám.
U svého cíle nebudu hned,
přesto se odradit nedám.
Hledám, stále hledám
a nějak najít nemohu,
hledím večer k hvězdám
na rozzářenou, noční oblohu.
Ani ty hvězdy mi snad nepoví,
kterou cestou kráčet mám,
o mé touze, nikdo se nedoví,
do batůžku svého si ji dám.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva