Noční oblohou se procházím,
na cestu, měsíc mi svítí,
jen nevyhnu se nesnázím,
na cestu hvězdy, rozhazují kvítí.
Nikdo už mě neodradí,
od té cesty do neznáma,
cestu k lásce nikdo neprozradí,
snad pro nikoho není známa.
A tak se toulám sám a sám,
jen to srdce mé, pro lásku bije,
když někde ji objevím - zajásám,
a vědět budu, že ještě žije.
Měsíc po očku na mě mrká,
chce mi říct, že není vše ztraceno,
holoubek na střeše láskou vrká,
štěstí přijde - až bude znaveno.
Co my vlastně víme o štěstí!
Když jej máme - nevážíme si jej,
těžko k nám si cestu klestí,
tak raděj s ním si zazpívej.
PeopleSTAR (5 hodnocení)