Když večer měsíc svítí,
nechce se mi spát,
hvězdy rozhází jako kvítí,
nechtěj mi lásko lhát.
Měsíc se po obloze prochází,
své ovečky pečlivě počítá,
snad na nebi žádná neschází,
s nimi si pohádky pročítá.
Hvězdičky poslouchají a mlčí,
do rána zbývá už jen chvíle,
sluníčko za horami se krčí,
přes den ujde dlouhé míle.
Prosí sluníčko o malé strpení,
chtěly by znát pohádky konec,
pokaždé mají s ním trápení,
nechtějí, by zazvonil zvonec.
Sluníčko se rozhodlo už vstát,
nějak se nemůže dočkat
a hvězdičky zase půjdou spát,
na další pohádku, musí si počkat.
PeopleSTAR (10 hodnocení)