Listí žloutne, padá tiše,
na zem, co těžce dýchá,
přede mnou stojí plná číše,
slyším, jak vánek kdesi vzdychá.
Listí sice rád občas prohání,
ale smutno je mu najednou,
slyší zvony, co v dáli vyzvání,
jen do kraje hory dohlédnou.
A on hory svými prsty hladí,
by o sobě dal aspoň vědět,
se sluncem i měsícem se radí,
za kamny přece nebude sedět.
Podzim se k nám pomalu vkrádá,
nejdříve paletou pestrou nás potěší,
slunce zapadá a noc je příliš mladá,
možná, že k ránu, nám i nasněží.
na zem, co těžce dýchá,
přede mnou stojí plná číše,
slyším, jak vánek kdesi vzdychá.
Listí sice rád občas prohání,
ale smutno je mu najednou,
slyší zvony, co v dáli vyzvání,
jen do kraje hory dohlédnou.
A on hory svými prsty hladí,
by o sobě dal aspoň vědět,
se sluncem i měsícem se radí,
za kamny přece nebude sedět.
Podzim se k nám pomalu vkrádá,
nejdříve paletou pestrou nás potěší,
slunce zapadá a noc je příliš mladá,
možná, že k ránu, nám i nasněží.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ticho přilétá jako polibek na ústa. Stromy se lesknou letní srstí slunce se odír...
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ticho přilétá jako polibek na ústa. Stromy se lesknou letní srstí slunce se odír...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva