Listí žloutne, padá tiše,
na zem, co těžce dýchá,
přede mnou stojí plná číše,
slyším, jak vánek kdesi vzdychá.
Listí sice rád občas prohání,
ale smutno je mu najednou,
slyší zvony, co v dáli vyzvání,
jen do kraje hory dohlédnou.
A on hory svými prsty hladí,
by o sobě dal aspoň vědět,
se sluncem i měsícem se radí,
za kamny přece nebude sedět.
Podzim se k nám pomalu vkrádá,
nejdříve paletou pestrou nás potěší,
slunce zapadá a noc je příliš mladá,
možná, že k ránu, nám i nasněží.
na zem, co těžce dýchá,
přede mnou stojí plná číše,
slyším, jak vánek kdesi vzdychá.
Listí sice rád občas prohání,
ale smutno je mu najednou,
slyší zvony, co v dáli vyzvání,
jen do kraje hory dohlédnou.
A on hory svými prsty hladí,
by o sobě dal aspoň vědět,
se sluncem i měsícem se radí,
za kamny přece nebude sedět.
Podzim se k nám pomalu vkrádá,
nejdříve paletou pestrou nás potěší,
slunce zapadá a noc je příliš mladá,
možná, že k ránu, nám i nasněží.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČTYŘI KNIHY BÁSNÍ - Jan Neruda
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
ZLATKA - Alena a Zlata Tannenbergovy
Máš srdce ze zlata A to je odplata Za vše, co život mi vzal I dal Když hledím n...
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
ZLATKA - Alena a Zlata Tannenbergovy
Máš srdce ze zlata A to je odplata Za vše, co život mi vzal I dal Když hledím n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva