Pro babičku Karolínky - Karin
Neznám vás paní Marie, ale radost mám,
když vám Karolínka čte básničky.
Jaké je štěstí vnoučata mít - dávno znám,
ale jednou odletí, jak chmýří pampelišky.
Važte si její velké a upřímné lásky,
nic na světě asi tolik nehřeje.
Snad ještě dnes, hlaďte její vlásky,
za chvíli sama - jinému to dopřeje.
Ale tak jde život celá dlouhá staletí,
my na něm nepředěláme téměř nic.
Jen ty vzpomínky často zpět zaletí,
co by si člověk mohl přát víc.
Proto dokud vnoučata se tulí,
vychutnejte si jejich lásku dosyta,
prázdná náruč trochu studí,
ale nikdy neházejte flintu do žita.
Přeji vám hodně lásky, radosti,
poznáte, že to nelze prožít znova,
poděkovat je třeba ale za dosti
a na to snad nestačí jenom slova.
PeopleSTAR (9 hodnocení)