Všichni jsme jenom lidi,
občas se za své slova stydím,
jenom svým rozumem se řídím,
hážu tam kam vidím, přesto se občas zmýlím.
Část těla skrytá, od mala začal jsem si verše psát,
netušil jsem jakou roli budou v mém životě hrát,
verše nedají mi spát.
Jak bych moch všechno znát,
když života prošel sem teprv část,
neuznáš li můj hlas, pak se mnou neztrácej čas.
Síla chtíče žene mě vpřed,
srdce vášní pálí můj hněv,
z mysli vypouštím párou stres
čeká mě hon na dlouhý běh.
PeopleSTAR (1 hodnocení)