Slyším, jak si vyprávějí,
hory s údolím svoji pohádku,
jen občas se trochu pousmějí,
vzpomínají, co vůbec bylo na začátku.
Zda tu byly dříve hory,
nebo snad malebná údolí?
K tomu tiše šumí bory
a při vzpomínce, srdíčko je zabolí.
I ony poslouchají vyprávění řeky,
co zažila, než svou cestu našla,
dnes vedou po obou březích stezky,
kam zmizela, její krása zašlá!
Jen ty stromy, tak dlouho přece nerostou,
ale všem rády dají za pravdu,
tady ale mají volnost naprostou
i svých zkušeností mají hromadu.
Tak tu ve svornosti všichni žijí,
jeden bez druhého býti nemůže,
občas s nimi i čerti šijí,
ale nikdo s nimi nic nezmůže.
hory s údolím svoji pohádku,
jen občas se trochu pousmějí,
vzpomínají, co vůbec bylo na začátku.
Zda tu byly dříve hory,
nebo snad malebná údolí?
K tomu tiše šumí bory
a při vzpomínce, srdíčko je zabolí.
I ony poslouchají vyprávění řeky,
co zažila, než svou cestu našla,
dnes vedou po obou březích stezky,
kam zmizela, její krása zašlá!
Jen ty stromy, tak dlouho přece nerostou,
ale všem rády dají za pravdu,
tady ale mají volnost naprostou
i svých zkušeností mají hromadu.
Tak tu ve svornosti všichni žijí,
jeden bez druhého býti nemůže,
občas s nimi i čerti šijí,
ale nikdo s nimi nic nezmůže.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
TVÉ OČI
Jako modré studánky, jsou tvé oči, při pohledu do nich, hlava se mi točí. Jsou j...
SVÁTEK MAMINEK
Maminky naše zlaté, odpusťte, že nám nic nebylo svaté! Přesto vás moc máme rádi...
PŘEKONÁM SAMA SEBE ?
Nevím, kam dřív skočit, musím se v životě - pěkně točit! Ale zatím všechno zvlád...
Jako modré studánky, jsou tvé oči, při pohledu do nich, hlava se mi točí. Jsou j...
SVÁTEK MAMINEK
Maminky naše zlaté, odpusťte, že nám nic nebylo svaté! Přesto vás moc máme rádi...
PŘEKONÁM SAMA SEBE ?
Nevím, kam dřív skočit, musím se v životě - pěkně točit! Ale zatím všechno zvlád...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva