Tak strašně dlouho, jsem tady nebyla,
už dávno tu není alej stromů,
jen výhled stará lípa zakryla,
ale přesto, ráda se vracím domů.
Sejdu z vršíčku do údolí,
projdu se krajinou známou,
na hřbitově u srdíčka zabolí,
svou lásku tady mám, ale dávnou.
Melancholie a smutek na mě padá,
přesto jsem šťastna, že jsem doma,
splav zbytečně, můj zrak hledá,
vybavit si vše, už nejsem schopna.
Je to víc než polovina století,
co tady prošlo nových lásek!
Nakonec do světa - všichni se rozletí
a nás zdobí, jen těch pár vrásek.
už dávno tu není alej stromů,
jen výhled stará lípa zakryla,
ale přesto, ráda se vracím domů.
Sejdu z vršíčku do údolí,
projdu se krajinou známou,
na hřbitově u srdíčka zabolí,
svou lásku tady mám, ale dávnou.
Melancholie a smutek na mě padá,
přesto jsem šťastna, že jsem doma,
splav zbytečně, můj zrak hledá,
vybavit si vše, už nejsem schopna.
Je to víc než polovina století,
co tady prošlo nových lásek!
Nakonec do světa - všichni se rozletí
a nás zdobí, jen těch pár vrásek.
Básničky pro kluky | Básničky pro holky | Smutné básničky | Básně na dobrou noc | Básničky o lásce | Abstraktní básničky
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva