Ve snu jsem zhřešila

Měla jsem v noci, překrásný sen,
přišlo mě navštívit jaro.
Rodil se zrovna nový den
a slunce, mě překrásný den přálo.

To petrklíče, otevřely jaru bránu,
já kráčela po koberci pampelišek,
noc se právě schylovala k ránu
a já tolik - prosila o polibek.

Studem se rděly i květy jabloní
a nevinné konvalinky zvonily,
já dýchala překrásnou jarní vůni
a hlavou, hříšné myšlenky se honily.

S jarem ke mně vešla láska,
cítila jsem slastné chvění,
z neznámé tváře, spadla maska,
tím se vlastně, všechno mění.

Nebyl jsi to ty - milý můj,
ve snu přišel někdo jiný,
už pozdě bylo - křičet stůj!
Snad jsem se dopustila viny.

Ty se ale o snu nedozvíš,
ráno mě budeš zase objímat,
vedle na polštář, hlavu položíš
a mě s láskou, budeš přijímat.