Na vrbě zelený mužík sedí,
kouř stoupá z dýmčičky,
smutně do vody hledí,
cítí s ním jen ty rybičky.
Krásné panenky se mu zachtělo,
na barevné pentličky ji láká,
nad ním i nebe ztemnělo,
jen žába v rybníce kváká.
Obloudit chce ji tklivou písní,
ale panenka nepřichází sama.
Dál bude trpět lásky žízní,
dívat se na lásku lidí - to je drama.
Měsíc vychází nad lesy,
na lásku milenců si posvítí,
na mýtině vyhlašují víly plesy,
ze tmy září čarovné kvítí.
Jen ten vodník zůstal sám,
dneska půjde smuten spát,
už ví, život je jen samý klam,
ale o krásné panence nechá si zdát.
PeopleSTAR (8 hodnocení)