Zamračený podzim, vítr fouká,
poslední lístky na zem padají.
Slunce z mraků jen smutně kouká,
poslední záblesky paprsků, oči mé hledají.
Rána už jsou chladná a mlha dusí,
Rusalky nad jezerem dávno netančí,
jen naposledy do studánky pohlédnout zkusí
a sněhové vločky spolu ve větru skotačí.
Vůně trouchnivějícího dřeva lesem se line,
i studánka půjde za malou chvíli spát.
Kříž, co tu stojí, jen málokdo mine,
že pomalu přichází zima, všude je znát.
poslední lístky na zem padají.
Slunce z mraků jen smutně kouká,
poslední záblesky paprsků, oči mé hledají.
Rána už jsou chladná a mlha dusí,
Rusalky nad jezerem dávno netančí,
jen naposledy do studánky pohlédnout zkusí
a sněhové vločky spolu ve větru skotačí.
Vůně trouchnivějícího dřeva lesem se line,
i studánka půjde za malou chvíli spát.
Kříž, co tu stojí, jen málokdo mine,
že pomalu přichází zima, všude je znát.
PeopleSTAR (44 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva