Život není věčný

Rozbouřený oceán svou silou děsí,
s loďkou, jak s hračkou si pohrává,
tak často člověk na osud hřeší
a jen nerad se k tomu přiznává.

Vítr v bouři obrovské vlny zvedá,
moře vydává strašlivý řev,
tvůj zrak toužebně pevninu hledá,
teď ze svých přání raděj slev!

Myslíš, že mocný vládce všech moří
ustrne a dá ti ještě jednu šanci?
Jen na západě slunce rudou barvou hoří,
snad večer pozveš dívku k tanci.

Věř, že není všem dnům konec,
vždyť život máš teprve před sebou,
na něj neexistuje ale žádný vzorec,
teď ale strachem - kolena se klepou.

Překonej ten strach a jen čekej,
zda někdo pomocnou ruku ti podá.
Nezříš-li nikoho, tak se nelekej,
pud sebezáchovy - sílu ti dodá.

Najednou uvidíš blikat v dáli maják,
jsi zachráněn - buď za to vděčný!
Ještě před chvílí děsil tě strašák,
uvědom si, že ani život není věčný.