Kráčeli jsme do školy, strachy celí rozklepaní, psali první úkoly a vždy byli poctivě naučení.
Ale dny jako voda ubíhaly a my se začali rychle rozkoukávat, na nervy učitelů vesele jsme si vyhrávali a lumpačením si na průšvihy začali zadělávat....
Opravený diktát nese profesorka v rukách, myšlenkami někde na zelených lukách. A ouvej, diktát v louži, profesorka hlavu souží. Možná louží stát se touží.