Letělo hov** nad školu, spadlo rovnou před sborovnu. Náš fyzikář velkým skokem, zkoumá hov** mikroskopem. Chemikářka uvažuje, s čím to hov** reaguje. Zeměpisář k mapě běží, kde to hov** asi leží. A náš slavný dějepisář, do dějin ho hned napsal...
Narodíš se , se svobodnou duší a tělem křehkým , jako sklo . Tvé srdce , je otevřené a čisté , jako listy ještě nepopsané knihy . Stáváš se lodí , kterou na svět , vyvrhlo jedinečné mořské dno. Nyní plaviš se oceánem , snad ještě bez pocitů viny.