Blázinec na gymnáziu

Do ředitelny pan May vchází,
vzápětí mu Ašík schází,
přemýšlí, co udělat.
Nahoru se vydám,
do kroku si přidám,
budu si s ním povídat.

Klepe rychle na dveře,
neslyší však odpověď.
V kabinetu pan A píše
svoji brzkou výpověď.

A na jeho psacím stole
lesknou se dvě pistole.

Nakonec, obrátí je proti sobě.
Rána jako z děla!
Za chvíli ho vidět v hrobě,
jó, to bude mela...

Když pan Kotvald dveře vyrazí,
vidí samé divy.
Martin leží, hlavu v polštáři,
snědl před tím kiwi.

Zarmoucený říďa přišel,
Martin leží na stole.
Asi se mu žertík poved -
hnedle kříčí "ty vole!"

Všem se naráz ulevilo,
třídní přece žije!
Pan May vezme Becherovku,
skleničku a pije.

Tu pan A zase přemýšlí,
určitě to vymyslí :
"Musím se teď uklidniti,
zapnu sobě poklopec,
navlíknu na sebe svetr
a vyrazím na kopec."

Když vyjde až na vrchol,
strašlivě se lekne!
Stojí tam pan Mestek,
ten mu něco řekne...

"Ahoj milý Martine,
co mi řekneš o kótě?"
"O kótě nic nevím,
dnes bohužel zklamu tě."

"A co takhle vrstevnice?
Tohle ti nic neříká!?"
"Mě zajímá jen mluvnice
a Kosmova kronika."

To už Tondu naštve,
vytasí ohebný prut,
"teďka ti já ukážu,
co je to ten azimut!"

Však Martina nezastraší,
hbitě proutek chytne,
obrátí jej proti němu
a jednu mu kmitne! :)

Legenda:
pan A - profesor češtiny a dějepisu, náš třídní učitel;
pan May - ředitel školy;
pan Kotvald - profesor dějepisu;
pan Mestek - profesor zeměpisu a matiky;
vrchol - Špičák (459 m n. m.)