Co je den, už dávno nevím,
ze školy já večer domů chodím.
Chodím domů později, než kdo pracuje,
škola ze mě kůži stahuje.
Než si stihneme úkoly udělat,
musíme zase do školy spěchat.
A tak to jde pořád dokola,
je to prostě, bohužel škola.
ze školy já večer domů chodím.
Chodím domů později, než kdo pracuje,
škola ze mě kůži stahuje.
Než si stihneme úkoly udělat,
musíme zase do školy spěchat.
A tak to jde pořád dokola,
je to prostě, bohužel škola.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Hálec Petr Motýl
Vypnutý zvuk podrbat se za límcem a karafiáty nechat padat pod rozviklaný právě...
Manželka ve vaně
Moje žena ve vaně připomíná vorvaně, kdo jednou v tu vanu vstoupí, už nikdy z ní...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Záclony v metafyzikově domě Přihází se, že vání těchto záclon je plné dlouhých ...
Vypnutý zvuk podrbat se za límcem a karafiáty nechat padat pod rozviklaný právě...
Manželka ve vaně
Moje žena ve vaně připomíná vorvaně, kdo jednou v tu vanu vstoupí, už nikdy z ní...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Záclony v metafyzikově domě Přihází se, že vání těchto záclon je plné dlouhých ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva