Když k smrti zvadnou růže
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál.
1825
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál.
1825
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
ZÁCHRANNÉ KRUHY - A.aZ. Tannenbergovy
Mlčky stojíme Nad hrobem Naší lásky Jen oči Kladou si otázky Kdo je vinen Její ...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
ZÁCHRANNÉ KRUHY - A.aZ. Tannenbergovy
Mlčky stojíme Nad hrobem Naší lásky Jen oči Kladou si otázky Kdo je vinen Její ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva