Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, andělé si hrají v nebesky krásných zornicích. Když kráčí, celá dýše něhou, a promluví-li, tvář i rty jsou plny citu průzračného, tak plny zvláštní prostoty....
Jsou chvíle, kdy v myšlenkách závidíme i mrtvým, jako by jejich věčné nebytí bylo jen spočinutím v bezbolesti a v pohodě a v zátiší vadnoucích květin. Stačí však jen záchvěv rozkoše, ať už je jakákoliv a vracíme se ke svým trampotám a k hrůze...
Čekal jsem dlouho, ale nepřišlas. To jenom řeka chodí včas; smím se s ní toulat Karlovými Vary, jí nepřipadám zamlklý a starý, nevyčítá, že vrším prohru k prohře. Jsi bůhvíkde - a zahřívá mě Ohře.
Čekal jsem dlouho, byl jsem v pořadí. Rezavá řek...
Nech, hochu, nech — zde lávka — jenom chvíli! Můj život sice chvatem k hrobu pílí, však kdo se naposled již na svět dívá, snad přece nějaká mu chvíle zbývá. Já sice po odpočinku již prahnu, však tato fortna děsně vábivá mne nevypustí více za živa — ...