A mám tě holka na krku

A mám tě holka na krku,
ale věř, že si z toho nic nedělám.
Dobrý den dám slunečnímu paprsku,
co s tou sedmdesátkou nadělám.

Věk je jenom číslo pouhé,
každý je tak stár, jak se cítí
a já pokračuji v cestě dlouhé,
ať je prosím, jenom plná kvítí.

Děkuji za vše, co mi život dal
a nebylo toho zrovna málo!
Vzpomenu i na to, co mi vzal
a že mě máte rádi, vždycky hřálo.

Děkuji za každé nové ráno,
nepřeji si nic, než abych vás viděla šťastné,
k nám do domu, štěstí je zváno,
mé hnízdo, není nikdy prázdné.

Děkuji za to, že mi vás život dal,
mám vás všechny upřímně ráda,
s vámi jsem zapomněla na to, co mi vzal,
ve mně budete mít vždycky kamaráda.

Jen snad mě trochu mrzí,
že ten čas tolik utíká!
Ale vaše láska, mě při životě drží,
hůř je na tom ten, co stále naříká.

Já si z toho horšího,
vždycky to lepší vyberu,
co bych si mohla přát lepšího,
se životem se vždycky nějak poperu.

A tak by to mělo být,
život žiješ jenom jednou,
smutek se snažím občas skrýt,
mám prostě na krku - desítku sedmou.