A pořád tě mám ráda

Netušíš, co skrývám ve svých snech,
kolem tebe po špičkách chodím,
co stalo se - nezměníš, tak to nech,
jednou snad o snech svých ti povím.

Teď každý stojíme na jiném břehu,
moc těžké je najít stejná slova.
Kde ale nalézt zase lásku, něhu,
mé tajné sny se splní sotva.

V dlouhých nocích, kdy nemohu spát,
přemýšlím, zda přijdou světlejší rána.
Nebojím se, co se ještě může stát,
sobě přiznat musím - pořád tě mám ráda.

Vůbec netušíš, co bych ti říct chtěla,
jen stojíš a čekáš, chceš dozvědět se pravdu?
Vím, už dávno jsem udělat to měla,
zbořit tu velkou neprostupnou hradbu.

Pak snad bys mohl teprve mne soudit,
konečně bych se dočkala krásného rána,
do života každého může se leccos vloudit,
jediné co vím - pořád tě mám ráda.