A říkávám si denně,
když bývám zbit jak štěně,
proč na tebe jen myslím,
v tom životě svém syslím,
že jsi jak všecky ženy,
květ země roztoužený,
marnivý však a planý,
předsudky nahlodaný.
A přece denně znova
tvá krásná sbírám slova,
v tvé tváře šerosvitu
po moudrém slídím kmitu
žíznivě, lačně - ženo,
jíž bylo usouzeno
s básníkem chvilku jíti,
také si zabásniti.
když bývám zbit jak štěně,
proč na tebe jen myslím,
v tom životě svém syslím,
že jsi jak všecky ženy,
květ země roztoužený,
marnivý však a planý,
předsudky nahlodaný.
A přece denně znova
tvá krásná sbírám slova,
v tvé tváře šerosvitu
po moudrém slídím kmitu
žíznivě, lačně - ženo,
jíž bylo usouzeno
s básníkem chvilku jíti,
také si zabásniti.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva