Dřív ještě, než jsem přišel na svět sem,
už tenkrát byl jsem, trval, zářil v létu,
v krůpěji, v duze, v jabloňovém květu,
na prutech světla chvěl se paprskem.
A slunce, štědře rozhazujíc prach,
hořelo, plálo na nebeské báni.
Nespočte nikdo, kdy to bylo, ani
kdy byl jsem částkou v jeho prostorách.
už tenkrát byl jsem, trval, zářil v létu,
v krůpěji, v duze, v jabloňovém květu,
na prutech světla chvěl se paprskem.
A slunce, štědře rozhazujíc prach,
hořelo, plálo na nebeské báni.
Nespočte nikdo, kdy to bylo, ani
kdy byl jsem částkou v jeho prostorách.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva