Dřív ještě, než jsem přišel na svět sem,
už tenkrát byl jsem, trval, zářil v létu,
v krůpěji, v duze, v jabloňovém květu,
na prutech světla chvěl se paprskem.
A slunce, štědře rozhazujíc prach,
hořelo, plálo na nebeské báni.
Nespočte nikdo, kdy to bylo, ani
kdy byl jsem částkou v jeho prostorách.
už tenkrát byl jsem, trval, zářil v létu,
v krůpěji, v duze, v jabloňovém květu,
na prutech světla chvěl se paprskem.
A slunce, štědře rozhazujíc prach,
hořelo, plálo na nebeské báni.
Nespočte nikdo, kdy to bylo, ani
kdy byl jsem částkou v jeho prostorách.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva