A v nocích, kdy se vracíš jako stín,
blouznivě žadoním:
- Vezmi mě s sebou. To mě tu necháš zas
tak dlouho samotnou, kdekomu napospas?
A vidím, vidím
lehýnké pokárání těžkých řas,
už vím, už vím -
můj dech je dechem tvým!
Dokud jsem trochu živá,
tvůj stín se tělem přiodívá.
Jen ještě chvíli, přemilý,
v svém objetí mě nech.
Máš pohled zastřený ... A ještě pousmání,
předsmrtnou úzkostí zrychlený dech,
polibek úmluvy, ten předposlední steh
na šatě svatebním, na lunném rubáši.
A už tě Léthé unáší
daleko od nás, v jinou stranu.
Do smrti nejdelší
tě ve všech dobrých lidech
hledat nepřestanu.
blouznivě žadoním:
- Vezmi mě s sebou. To mě tu necháš zas
tak dlouho samotnou, kdekomu napospas?
A vidím, vidím
lehýnké pokárání těžkých řas,
už vím, už vím -
můj dech je dechem tvým!
Dokud jsem trochu živá,
tvůj stín se tělem přiodívá.
Jen ještě chvíli, přemilý,
v svém objetí mě nech.
Máš pohled zastřený ... A ještě pousmání,
předsmrtnou úzkostí zrychlený dech,
polibek úmluvy, ten předposlední steh
na šatě svatebním, na lunném rubáši.
A už tě Léthé unáší
daleko od nás, v jinou stranu.
Do smrti nejdelší
tě ve všech dobrých lidech
hledat nepřestanu.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva