Rozlila se v nočním šeru záře,
kdosi na okno klepe nesměle.
Nevidět však žádné tváře,
hlas jen praví hledám přítele.
Vidím, že rachot bouře nedá ti spát,
déšť hlasitě bubnuje na střechu.
Pojď si se mnou chvilku hrát,
budeme spolu tropit neplechu.
V noci, když bouřkové mraky visí,
snad musí se mi něco zdát.
Řekni mně však kdopak ty jsi,
vtom začala mě křídla ovívat.
Jsem anděl lásky a neřesti,
něžněji než vánek rozepíná košilku.
Komu spát s andělem se poštěstí,
se mnou budeš v sedmém nebi za chvilku.
Ta divočina není již přece pro mne,
ráno i po probdělé noci je do zpěvu.
Vždyť jsem v letech říkám skromně,
příjemné s andělem páchat nevěru.
PeopleSTAR (2 hodnocení)