Balím si vzpomínky do kufříku,
zdá se mi příliš těžký,
co vyprávět mám poutníku,
ale zase ráda, projdu se pěšky.
Jednu vzpomínku po druhé,
budu z kufříku vybalovat,
květiny z lásky, jsou už suché,
některé nechci si vybavovat.
Nechám je až naposled,
na dně kufříku budou ležet,
ty nejlepší jsou uprostřed
a ostatní, nechám klidně běžet.
Ať už se mi raději nevrací,
ať je vítr klidně rozfouká,
ale vzpomínky na tebe se neztrácí,
láska je pryč, než se člověk rozkouká.
zdá se mi příliš těžký,
co vyprávět mám poutníku,
ale zase ráda, projdu se pěšky.
Jednu vzpomínku po druhé,
budu z kufříku vybalovat,
květiny z lásky, jsou už suché,
některé nechci si vybavovat.
Nechám je až naposled,
na dně kufříku budou ležet,
ty nejlepší jsou uprostřed
a ostatní, nechám klidně běžet.
Ať už se mi raději nevrací,
ať je vítr klidně rozfouká,
ale vzpomínky na tebe se neztrácí,
láska je pryč, než se člověk rozkouká.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva