Nad jezerem pod horami před konečnou stanicí za soumraku zcela samy šly panenky silnicí Tiše zněly jejich kroky nad krajem se stmívalo a tak během první sloky vlastně se nic nestalo Měsíc vyšel, soumrak právě padl přímo do vřesu když tu něco leží v trávě dívky trnou v úděsu. Netušily v první chvíli co je to za divnou věc až posléze pochopily že to bude myslivec Proč dívky strnuly v úděsu? Proč leží myslivec ve vřesu? Kdo to byl kdo povalil ho do trávy? o tom právě naše píseň vypráví Běda běda třikrát běda krutou měl jsem nehodu tak si myslím že by leda jedna z vás šla pro vodu Řek bych že ta druhá k mýmu štěstí zcela postačí kdyby došlo k nejhoršímu tak mi voči zatlačí První dívka nemeškala džbán popadla béžový nikdo neví kde ho vzala snad ho našla ve křoví Obětavé děvče spělo rychle přímo za vodou a to co se dále dělo nedělo se náhodou Co křísí myslivce k životu když leží pod bukem v sobotu? Co je lepší nežli vody krůpěje? o tom přec se v další sloce zapěje Tou dobou však jaro bylo láska divy dokáže myslivci se ulevilo hned byl plnej kuráže Když viděli že jsou sami nečekali na radu a tam mezi malinami měli dobrou náladu Druhé děvče svoje kosti zatím k vodě doneslo kde já shodou okolností řežu dříví na křeslo U studánky dívka klekla poupě právě v rozpuku ach můj bože, ta se lekla když jsem jí sáh na ruku Proč dívka s vodou se nevrací? Že tam má myslivec legraci? Čím to že to všecko takhle dopadlo? Co vás milí v tuto chvíli napadlo? Ku konci se píseň chýlí tiše listí šelestí a my víme že se mýlí kdo spoléhá na štěstí Dovedem se dvořit dívce v zimě v létě na jaře převlečeni za myslivce ba i v roli dřevaře