On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Světlem do tmy
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva