On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva