On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z pří jsi
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva