On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co (ne)děsí
Co děsí To, co ty nejsi. Posoudí své si, pro ohled k věci. Co neděsí To je to...
O odvaze
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
Co děsí To, co ty nejsi. Posoudí své si, pro ohled k věci. Co neděsí To je to...
O odvaze
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva