Bez slova stoupám sám
k západní komnatě.
Srp luny nebem jde.
Pár čnících platanů
uzamklo chladný podzim ve dvoře.
Ať děláš, co děláš,
nepřerveš, nesmotáš
tu bolest po rozluce.
Pořád ti zůstává pachuť na dně srdce.
k západní komnatě.
Srp luny nebem jde.
Pár čnících platanů
uzamklo chladný podzim ve dvoře.
Ať děláš, co děláš,
nepřerveš, nesmotáš
tu bolest po rozluce.
Pořád ti zůstává pachuť na dně srdce.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva