Každý den, ve stejnou dobu,
na nároží jsi na mě čekal,
to ještě neznala jsem zlobu,
pramínek lásky v srdce stále vtékal.
Už dávno pramínek vyschnul,
a je pusto v srdíčku,
žal se smutkem jaksi splynul
a pláč je stále na krajíčku.
Proč se tak dlouho trápit mám,
vzpomínky se neustále vracejí,
snad ze zoufalství se i vdám,
mé touhy, v propasti se ztrácejí.
A stačil by jen jediný pohled tvůj,
na který beznadějně čekám,
lodičko, s vyznáním k němu pluj,
já svou namyšlenost svlékám.
Budu už jiná - tomu věř!
Chci být tvou milenkou i ženou,
snad stejným oplatíš mi též,
za lásku jsem zaplatila - nejvyšší cenou.
PeopleSTAR (7 hodnocení)