Každý den se probouzím s nadějí,
že tady na mě něco krásného čeká,
tvé dlaně mě sice zahřejí,
ale občas, slza po tváři stéká.
Bleděmodrý je ten náš svět,
pramínky vody si z hor cestu hledají,
po cestě minou nejeden květ
a mně nad tím, dech se zatají.
Jen ta láska kdesi bloudí,
nějak se jí přijít nechce,
mé naděje se stále hroutí,
že jí nemám, to neříká se lehce.
Ale jednou s pramínkem vody přiteče,
já tomu chci pevně věřit!
Každý dostane to, co si upeče,
ale s láskou - vůbec se nemá šetřit.
PeopleSTAR (3 hodnocení)