I tvá slova hřála
a hladila mě po duši,
tak jsem si to vždycky přála,
smutek lásce nesluší.
S úsměvem se probouzela,
vítala jsem nový den,
jen mlha byla rozmrzelá,
vyprovázela jsem sen.
Snad do večera na mě počká,
pak vklouzne tiše do spánku,
lehce pohladí mě něžná vločka
a tobě políbení, pošlu po vánku.
Ve snu mi tiše budeš šeptat,
ta překrásná slova o lásce,
je lépe, na nic se už neptat,
jen nerozumím, tvoji otázce.
Proč se drahý stále ptáš,
zda já, mám tebe ráda,
já myslela, že odpověď znáš,
už dlouho nemám, jenom kamaráda.
Miluji tě čím dál víc,
neboj se o lásku moji,
svědkem je hvězdiček na tisíc,
my dnes v noci, my budeme svoji.
PeopleSTAR (8 hodnocení)