Když oblohu zastíní mračna,
najednou i květiny hlavičky kloní,
jdeš sám cestou, která je prašná,
chtěl bys žít pro lásku - jenom pro ni.
Pak se všechno černé zdá
a nikde nevidíš žádné světlo,
to je pak doba velmi zlá,
snad si štěstí cestu spletlo.
Místo k nám, jinam zamíří
a my ho často marně vyhlížíme,
se smutkem se srdce nesmíří,
tak jak s tím štěstím naložíme?
Budeme milovat jeden druhého,
zrada a nevěra nám bude cizí,
pak ve vztahu je mnoho zdravého
a nebudem muset, procházet krizí.
najednou i květiny hlavičky kloní,
jdeš sám cestou, která je prašná,
chtěl bys žít pro lásku - jenom pro ni.
Pak se všechno černé zdá
a nikde nevidíš žádné světlo,
to je pak doba velmi zlá,
snad si štěstí cestu spletlo.
Místo k nám, jinam zamíří
a my ho často marně vyhlížíme,
se smutkem se srdce nesmíří,
tak jak s tím štěstím naložíme?
Budeme milovat jeden druhého,
zrada a nevěra nám bude cizí,
pak ve vztahu je mnoho zdravého
a nebudem muset, procházet krizí.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co by ta řeka vyprávět mohla!
Po řece Otavě, za vorem vor, tak začíná slavná báseň. Ta řeka ukázala i svůj vzd...
VŮNĚ TÁBORÁKU
Letní večer láskou voní, sedíš vedle mně a já ti naslouchám. Co člověk neudělá p...
Štěstí se rozplynulo
Mám ráda růže, miluji jejich vůni. Srdce mé milovat může, ale nic nebude jako lo...
Po řece Otavě, za vorem vor, tak začíná slavná báseň. Ta řeka ukázala i svůj vzd...
VŮNĚ TÁBORÁKU
Letní večer láskou voní, sedíš vedle mně a já ti naslouchám. Co člověk neudělá p...
Štěstí se rozplynulo
Mám ráda růže, miluji jejich vůni. Srdce mé milovat může, ale nic nebude jako lo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva