Když oblohu zastíní mračna,
najednou i květiny hlavičky kloní,
jdeš sám cestou, která je prašná,
chtěl bys žít pro lásku - jenom pro ni.
Pak se všechno černé zdá
a nikde nevidíš žádné světlo,
to je pak doba velmi zlá,
snad si štěstí cestu spletlo.
Místo k nám, jinam zamíří
a my ho často marně vyhlížíme,
se smutkem se srdce nesmíří,
tak jak s tím štěstím naložíme?
Budeme milovat jeden druhého,
zrada a nevěra nám bude cizí,
pak ve vztahu je mnoho zdravého
a nebudem muset, procházet krizí.
najednou i květiny hlavičky kloní,
jdeš sám cestou, která je prašná,
chtěl bys žít pro lásku - jenom pro ni.
Pak se všechno černé zdá
a nikde nevidíš žádné světlo,
to je pak doba velmi zlá,
snad si štěstí cestu spletlo.
Místo k nám, jinam zamíří
a my ho často marně vyhlížíme,
se smutkem se srdce nesmíří,
tak jak s tím štěstím naložíme?
Budeme milovat jeden druhého,
zrada a nevěra nám bude cizí,
pak ve vztahu je mnoho zdravého
a nebudem muset, procházet krizí.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva