Černá kronika

Sledoval jsem v televizi,
jak lidem seká hlavy kat,
s partnerkou teď máme krizi,
udělám to taky tak.

Brousím meč a chystám pytle,
mám už téhle holky dost,
hlava rychle z krku mizí,
už ji nesu na kompost.

Hluboko jí zakopávám,
aby hnila rychleji
a až v létě bude hezky,
kompost trávou oseji.

Tráva roste dosti rychle,
je tu dobré místo,
připravím si hodně rajčat,
nebude tu pusto.

Rajčata se červenají,
z hlavy je už hlína,
koukám na meč, na kterém
je z té hlavy špína.

Beru hadr do ruky,
čístím ostrou čepel,
na návštěvu přijde tchýně,
ať táhne do pekel!

Tchýně stojí, divně kouká,
nevěří svým uším,
holka zlatá ještě neví,
že jí brzo zruším.

Mečem máchnu, a ta tchýně
je už na dva kusy,
konečně mám doma klid
a jdu si psát statusy.


Mouchy trochu poletují,
kolem jedné části,
beru na ně jen plácačku,
tak, a teď si básni!

Mlátím mouchy plácačkou,
krev z té půlky stříká,
vypadly i vnitřnosti,
zaujaly psíka.

Psíček kouká, smutně vyje,
bolí mi z něj hlava,
váhám zda vzít znovu meč,
ne, sekyra je pravá.

Sekyra se v psovi zatne,
a už leží v louži krve,
ještě mrká a ocáskem
malilinko škube.

Beru jeho mrtvolu,
do černého pytlíka,
nesu ho do restaurace,
prej z něj bude polívka.

Polévka se k hostům nese,
očka plavou v talíři
a já doufám, že tato báseň
do světa se rozšíří.

Přijde Nova, vše to točí,
dá detail na očička,
je to fakt reportáž roku,
no, to je ale kauzička.

Láďa Hruška ochutnává
a tváří se kysele,
očičko si spletl s žlučí
teď musí do postele.

Lehce srká čajíček,
papá při tom kůžičky,
vypadá už mnohem lépe,
staví se na nožičky.

Nožičky se trošku pletou
a uklouznou po chlebu
ten spadl namazanou stranou dolů,
Láďa skončil na hřebu.

Běží Emma Smetana,
nese další braky,
též uklouzla na chlebu,
napíchla se taky.

Teď tam leží, bědují,
nadávají na chléb,
kdyby padal z větší výšky,
nespadli by na hřeb.

Kameraman kroutí hlavou,
nějak už to nebere,
točí radši Lucku s Rayem,
Láďu má u prd*le.

Láďa na něj volá, Pepo,
já jsem tady velký boss
a v tu chvíli prudce vlítne
do studia hejno vos.

Vosy ty se nezdají,
zuřivě tam bodají,
Všichni umírají krásně,
tak, a to je konec básně.