(ze sbírky Jaro, sbohem (1937))
Je horké letní odpoledne,
vlny jsou věčně neposedné,
dotknou se břehu a jdou zase.
Spí dívka, nebo usmívá se
na kolemjdoucí jedním okem?
Já nevím, ale nad potokem
spletly dvě vážky pružná křídla.
Ach, proč mě tenkrát nepobídla!
Přimhuřujíc své dlouhé řasy,
možná že tehdy myslila si:
jde kolem, v duchu říká - kdyby,
a nakonec mě nepolíbí.
Je horké letní odpoledne,
vlny jsou věčně neposedné,
dotknou se břehu a jdou zase.
Spí dívka, nebo usmívá se
na kolemjdoucí jedním okem?
Já nevím, ale nad potokem
spletly dvě vážky pružná křídla.
Ach, proč mě tenkrát nepobídla!
Přimhuřujíc své dlouhé řasy,
možná že tehdy myslila si:
jde kolem, v duchu říká - kdyby,
a nakonec mě nepolíbí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Struny ve větru - Josef Hora
Zaťukal někdo na dveře. Hlas pravil mi: Neotvírej! Jaro to nemohlo být, je po...
Třmeny - Jan Skácel
V září, když kořen v zemi uhnije a podzim píská na psí kost, po stepi vítr žene ...
Když urodí se švestky
Léto brzy do podzimu přehoupne se, ranní mlhu střídá ještě teplo sluníčka. Úroda...
Zaťukal někdo na dveře. Hlas pravil mi: Neotvírej! Jaro to nemohlo být, je po...
Třmeny - Jan Skácel
V září, když kořen v zemi uhnije a podzim píská na psí kost, po stepi vítr žene ...
Když urodí se švestky
Léto brzy do podzimu přehoupne se, ranní mlhu střídá ještě teplo sluníčka. Úroda...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva