Přes les jsem za tebou chodíval,
cestičkou přes kořeny stromů,
kytičku květů v ruce ti nosíval,
chodil jsem za tebou k tobě domů.
Někdy mi na cestu měsíc svítil,
hladil mě svými paprsky,
snad se do mých myšlenek vcítil,
ale vždy se ke mně choval bratrsky.
Stromy šuměly tu svoji píseň,
kterou už dávno důvěrně znám.
Necítil jsem strach ani tíseň,
vím, že tady, nikdy nejsem sám.
Ale smutno mi vždycky bylo,
když od tebe jsem odcházel,
pár vzpomínek na milování zbylo,
ale klid v duši jsem nacházel.
Tu cestu k tobě - nazpaměť znám,
dojdu k tobě i když měsíc za mraky se schová,
pro mě je tenhle les posvátný chrám,
ale za tebou půjdu zase a znova.
cestičkou přes kořeny stromů,
kytičku květů v ruce ti nosíval,
chodil jsem za tebou k tobě domů.
Někdy mi na cestu měsíc svítil,
hladil mě svými paprsky,
snad se do mých myšlenek vcítil,
ale vždy se ke mně choval bratrsky.
Stromy šuměly tu svoji píseň,
kterou už dávno důvěrně znám.
Necítil jsem strach ani tíseň,
vím, že tady, nikdy nejsem sám.
Ale smutno mi vždycky bylo,
když od tebe jsem odcházel,
pár vzpomínek na milování zbylo,
ale klid v duši jsem nacházel.
Tu cestu k tobě - nazpaměť znám,
dojdu k tobě i když měsíc za mraky se schová,
pro mě je tenhle les posvátný chrám,
ale za tebou půjdu zase a znova.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva