Přes les jsem za tebou chodíval,
cestičkou přes kořeny stromů,
kytičku květů v ruce ti nosíval,
chodil jsem za tebou k tobě domů.
Někdy mi na cestu měsíc svítil,
hladil mě svými paprsky,
snad se do mých myšlenek vcítil,
ale vždy se ke mně choval bratrsky.
Stromy šuměly tu svoji píseň,
kterou už dávno důvěrně znám.
Necítil jsem strach ani tíseň,
vím, že tady, nikdy nejsem sám.
Ale smutno mi vždycky bylo,
když od tebe jsem odcházel,
pár vzpomínek na milování zbylo,
ale klid v duši jsem nacházel.
Tu cestu k tobě - nazpaměť znám,
dojdu k tobě i když měsíc za mraky se schová,
pro mě je tenhle les posvátný chrám,
ale za tebou půjdu zase a znova.
cestičkou přes kořeny stromů,
kytičku květů v ruce ti nosíval,
chodil jsem za tebou k tobě domů.
Někdy mi na cestu měsíc svítil,
hladil mě svými paprsky,
snad se do mých myšlenek vcítil,
ale vždy se ke mně choval bratrsky.
Stromy šuměly tu svoji píseň,
kterou už dávno důvěrně znám.
Necítil jsem strach ani tíseň,
vím, že tady, nikdy nejsem sám.
Ale smutno mi vždycky bylo,
když od tebe jsem odcházel,
pár vzpomínek na milování zbylo,
ale klid v duši jsem nacházel.
Tu cestu k tobě - nazpaměť znám,
dojdu k tobě i když měsíc za mraky se schová,
pro mě je tenhle les posvátný chrám,
ale za tebou půjdu zase a znova.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva