Co uplynulo vody za ten čas
Říčka Skalice jako stužka stříbrná,
cestičku si razí krajinou,
ve vzpomínkách je pro mě ta jediná,
jsem ji věrná - nemyslím na jinou.
Kolem dokola malebné jsou stráně,
kousek od říčky - kostelíček stojí,
už dávno zešedly mé skráně,
s jinou říčkou Skalice se spojí.
Co v ní vody uplynulo za ten čas
a jakoby vůbec nestárla,
na její břehy vracím se zas,
to ona mé srdce zcela ovládla.
Na jejích březích prožila jsem mládí,
jez si svou píseň lásky zpíval,
teď už jen mou mysl jemně hladí,
můj zrak za ní, upřeně se díval.
Jen ta říčka tu bude stále,
ale já se s ní rozloučit budu muset jednou,
bude si dále krajinou plynout ospale
a vůně a chmýří z pampelišek, do oblak vzlétnou.
PeopleSTAR (6 hodnocení)