Neznámé dálky mě lákají,
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva