Neznámé dálky mě lákají,
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva