Dej tomu čas.

Mám rád chvíle,
kdy tě můžu obejmout,
pocit bezpečí a klidu,
ti tak nabídnout.

Každou dlouhou chvíli,
co jsem bez Tebe,
jako anděl jsi,
já prosebně koukám, na nebe.

Toužím víc
být jen s Tebou.
cítit Tvůj dotek,
zaplnit Tě něhou.

Vidět jak se usmíváš,
jak radostí si užíváš.
Slyšet Tvůj hezký smích,
ve snech ho mít.

Až příde čas budeš běhat
se mnou venku,
hrát fotbal,
kopat mě do zátylku.

Dávat rány raketou
až se zdi,
znova zatřesou.

Všechno bude
chce to čas,
mysli na to hezký.
Bude vše zas,a zas.


Do té doby
já budu ti pomáhat,
po nocích básničky,
do nekonečna skládat.

Naslouchat ti,radit,
zpovědnice já sem tvá
kde tajenství svá,
můžeš složit.

Šmoula můj
Ty budeš na vždy,
budeš vše,
i mé tužby.

Si to,
pro co žiju.
Si to,
pro co se směju.

Si všechno,
co rád slyším.
Si všechno,
co rád vidím.

Si oheň,
si led.
Si krásná,
jak ranní květ.

Si sen
do kterýho sem spadl,
vše čemu já,
na vždy propadl.