DÍVKA A ČTYŘLÍSTEK - Fráňa Šrámek
Slyš ty mne, čtyřlístku, slyš ty mně , jeteli,
nyní mu nesmím již říkati příteli,
když jsme se už políbili,
musím říkat ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním,
zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý,
směje se, zpívá si milý.
Čtyřlístku, necítíš? Někdo nás, zdá se mi,
poházel tichounce bílými růžemi.
A tišeji, tišeji mnohem
zašeptal sbohem.
On! Přítel! Zachází! Zašel již bezmála,
kéž by se ohlédl, bych se naň usmála.
Neohléd. Zašel. Co je mu?
Teď mohu už jen k milému.
PeopleSTAR (4 hodnocení)