Halím se do černé tmy,
jen děsivé ticho mne objímá,
dál spřádám své sny,
koho to ale ještě zajímá?
Se vzpomínkami sama zůstávám,
neustále se jich ale bojím,
jednu ránu za druhou dostávám,
před branou do pekel snad stojím.
Kdo potěší zklamanou duši,
kdo do světla mi dá nahlédnout?
Ani neví, zda jen někdo tuší,
jak si mám tedy štěstí prohlédnout?
Nikdo mi ho ani nanabízí
a tak stále ve tmě tápu.
Nic mně víc už srdce nazatíží,
za to si mohu sama, dnes už chápu.
jen děsivé ticho mne objímá,
dál spřádám své sny,
koho to ale ještě zajímá?
Se vzpomínkami sama zůstávám,
neustále se jich ale bojím,
jednu ránu za druhou dostávám,
před branou do pekel snad stojím.
Kdo potěší zklamanou duši,
kdo do světla mi dá nahlédnout?
Ani neví, zda jen někdo tuší,
jak si mám tedy štěstí prohlédnout?
Nikdo mi ho ani nanabízí
a tak stále ve tmě tápu.
Nic mně víc už srdce nazatíží,
za to si mohu sama, dnes už chápu.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
BÝVALY ZIMY !!!
Zem pokryly bílé sněhové vločky, ale snad jenom na chvíli. Radost je to jen pro ...
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
BÝVALY ZIMY !!!
Zem pokryly bílé sněhové vločky, ale snad jenom na chvíli. Radost je to jen pro ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva