Doluji v černé hlíně,
rýžuji v písčinách,
a když se k tobě vracím,
je úzko mi, mám strach.
Až jednou budu smět
rozdrtit zrnko v dlani,
život se naplní,
vzepnou se koně vraní,
zavlaje černá hříva,
větve se zdvihnou výš.
Ale ta dálka k břehům,
které mi nabízíš!
rýžuji v písčinách,
a když se k tobě vracím,
je úzko mi, mám strach.
Až jednou budu smět
rozdrtit zrnko v dlani,
život se naplní,
vzepnou se koně vraní,
zavlaje černá hříva,
větve se zdvihnou výš.
Ale ta dálka k břehům,
které mi nabízíš!
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva